Loading Images
Den před proplutím Panamského kanálu jsme se byli podívat jak to chodí. Bohužel ze strany Atlantiku je vše za plotem s ostnatým drátem.
Večer jsme se tedy připravovali Budweiserem, konkurentem našeho českého.
V den zahájení proplutí jsme si zašli na vydatný oběd do restaurace v marině. Ryba v tortile byla vynikající.
Kuřecí špíz byl rovněž skvělý ve srovnání s naší běžnou stravou, jako jsou párky a míchaná vajíčka.
Ve čtyři odpoledne vyplouváme s Alexem a Manuelem (našimi najmutými držíčí lan). Na každé lodi naší velikosti musí být čtyři držící lana, kapitán a jeden nebo dva poradci z Panama Canal. Krom toho musí být loď vybavena šesti velkými fendry a čtyřmi lany minimálně 37m dlouhými. Naštěstí se dá vše pronajmout.
Vyplutí z mariny vyžaduje značnou obezřetnost, neboť jsme byli zastrčeni v zadní části, kde byl klid, ale jen dva metry hloubky při odlivu.
Opouštíme Shelter Bay Marinu, která byla velmi příjemná a rozhodně ji můžeme doporučit případným návštěvníkům.
V zátoce před marinou k nám připlouvá plavidlo Pilot a přiváží hned dva poradce.
Kormidelník plavidla byl zručný a naší lodi se ani nedotkl. Poradci překročili 30cm mezeru.
Uvítání na JAFIPAPA bylo vřelé, i když odmítli jak rum, tak i pivo. Prý jim dávají často dýchnout.
Přeplouváme Limon bay, kde lodě čekají na proplutí kanálu nebo na celní odbavení.
Před mostem Puente Atlantico nás vítají pelikáni na bójích.
Samci Pelikána hnědého jsou opravdu fešáci.
Připlutí do Gatúnských komor je již se západem slunce.
Do komory vplouváme s přicházející tmou. Je to zvláštní, ale pro malé lodě je to prý normální.
První gatúnská komora se zavírá a mezi vraty vidíme Atlantický most.
Čeká nás výstup o osm metrů.
První ze tří stupňů je napuštěn.
Lana plně dotažena.
Do další komory nejprve přepluje velká loď, zařadí neutrál a teprve po odeznění vln jí následujeme.
Víry za lodí jsou značné a přední držiči lan se modlí, aby lana dobře uvázali.
Druhá komora nás vytáhla o dalších cca osm metrů a než přepluje velká loď do třetí komory, je čas na relaxaci.
Poslední třetí komora a lana musí být správně vyvázána.
Přes poslední dvě komory svítí Atlantický most.
Vrata se zavírají a budeme stoupat o posledních osm metrů.
Při napouštění je nutno stále dotahovat lana tak, aby loď zůstala uprostřed komory.
Komory jsou široké 33m a dlouhé 330m. Napouští se otvory ve dnu o průměru 1,2m a tomu odpovídá i neklid vody v komorách.
Poslední komora napuštěna, jsme na úrovni Gatúnského jezera, cca 25m nad úrovní Atlantiku (přesná výška se neustále mění dle přílivu a odlivu).
Východ slunce na Gatúnském jezeře.
Noc jsme strávili vyvázáni na ohromné gumové bóji, luxus, v sezóně jsou na každé bóji dvě lodi.
Vpravo další dvě bóje pro malé lodě.
Oblast kotvení je vyznačena žlutými bójemi, které v noci svítí a umožní najít kotviště.
V noci u nás zakotvili další čtyři velké lodě.
Ráno na jezeře pod českou vlajkou.
Celé Gatúnské jezero a jeho okolí je rezervace a dalekohledem vyhlížíme krokodýly. Krom hlasitého křiku ptáků nic.
Krátce po východu slunce k nám připlul pilot s novými poradci.
Nový kormidelník pilota byl rovněž profík a ke kontaktu s naší lodí nedošlo.
Měli jsme štěstí na počasí, nepršelo, ale bylo přes 35 C ve stínu a museli jsme napnout sluneční zábrany a všichni se schovat do kokpitu. Bylo nás sedm a loď je pro šest.
Po proplutí jezerem jsme se dostali k zúženému místu řeky a na bóji čekali půl hodiny až propluje 330m dlouhá kontejnerová loď.
Kontejnerovka typu New Panama nás minula rychlostí devíti uzlů.
Kapitán takto naložené lodi bude odkázán jen na přístroje a kamery. Naší plachetnice by si před přídí vůbec nevšiml.
Následoval tanker kolem 300m .
Po neblahých zkušenostech s likvidací nového mostu jsou nyní velké lodi doprovázeny tugy, které jim pomáhají brzdit v zatáčkách.
Náš poradce v komoře Miraflores neměl příliš mnoho práce a tak nám dával kontrolní technické otázky týkající se kanálu.
Do vedlejší komory připlouvá Car Cargo s délkou přes 300m.
Jeho mohutnost vynikne ve srovnání s budovou správy komory.
V komorách snižujících výšku k tichému oceánu jsou malé lodi před velkými.
Jedna z šesti mul, které kontrolují pohyb velké lodi.
Připlutí velké lodi za naši záď je velký zážitek. Pevně věříme, že brzdné muly loď zastaví.
Naše proplutí zaznamenané webovými kamerami na Miraflores, poslední dvě komory před Pacifikem.
Poslední komory v kanálu a budeme v Pacifiku.
Most Centenário je druhým mostem spojujícím Panama City se západní částí Panamy.
Nás poradce dokázal rozpohybovat dav na balkóně až zrobili několik mexických vln.
Platící pozorovatelé.
Předposlední komora má z bezpečnostních důvodů dvojitá vrata.
Otevírají se poslední vrata před vplutím do Tichého oceánu. Voda není až k vrchnímu okraji, protože v Pacifiku je právě odliv.
Komory jsou plněny sladkou vodou z jezera a při otevření poslední dochází k smíchání se slanou vodou oceánu a vznikají značné turbulence. Kdyby před námi byla velká loď, mohli bychom jít ke dnu a to je ten důvod, proč na straně vyplutí musí být velká loď za malou.
Odplouváme z Panamského kanálu a bedlivě pozorujeme, jak rychle nás dostihne velká loď za námi.
Na břehu nás vítají pasoucí se srny.
Poslední pohled na Panamský kanál z Pacifiku.
Most Panamerican spojující Severní s Jižní Ameriku.
Kanál je konečně za námi a lanaři mají zasloužené volno.
Panorama PanamaCity s budovou Uměleckého muzea.
Pilot odvezl naše poradce.
Nedlouho po nás kanálem proplula i americká válečná loď.
Zakotvili jsme před Playita marinou a západ slunce sledovali za Panamerican mostem.
Náš vrchní lanař si dává první pivo po proplutí kanálu.