SERVIS PŘED VYPLUTÍM

14.05. pátek

Servisní činnost před vyplutím na Atlantik jsem zahájil soupisem naprosto nutných úkonů. Bohužel jsem dospěl k číslu 55 a to jsem dál připisoval další poznatky. Servis jsem rozdělil na nezbytně nutný a ostatní. Do první kategorie patří záchranné prostředky, bude nutné zajistit revizi záchranného ostrůvku, EPIRB lodě, dvou osobních EPIRBů a dvou záchranných vest. Připadá mi, že to není zas tak dlouho co jsem tyto věci pořizoval a najednou jsou po expiraci. Bestie, nic nevydrží! Další nezbytná činnost je oprava převodovky. Definitivně jsem se rozhodl nebýt za blbce, který hodlá přistát a převodovka odmítá spolupracovat. Vítr následně odnáší loď kam zrovna chce a nezbývá, než jen sprostě nadávat a mávat rukama. Tak takhle dál už ne!!! No a pak je spousta drobností jako například solí a sluncem prožrané díry do hliníkového rámečku okna, loď je ocelová a tudíž rezne, všechny AA i AAA baterie jsou vybité, a tak dále… Sedl jsem na kolo a vyrazil sehnat nezbytnosti typu baterie, prostředek na zalepení děr v hliníku, jídlo na víkend a… Úspěšný jsem byl na 50 % a tak jsem poobědval jen jogurt a ovoce. Pivo žádné! Nebylo na co čekat a pustil jsem se do demontáže převodovky. Bohužel s tím souvisí demontáž startéru a fremy. Než se setmělo, loď byla vykuchaná a zítra rozpůlím převodovku a zkusím ji opravit. Doufám, že ji nebudu muset vzít do Prahy na výlet. Akci jsem považoval za úspěšnou, což je důvod k večeři a pivu! 

15.05. sobota

Nový den zahajuji studenou sprchou, obdivuji instalatéra a jeho fantastické zjednodušení oproti roku 2020, kdy zlobila páková baterie. Nyní je systém zdokonalen čtyřmi pákovými ventily, vše je na první pohled jasné a hlavně to funguje!

V lodi rychle proběhnu cvičení dle Wim Hofa a při ranním jogurtu poslouchám veselé hýkání školního osla, vzdáleného dobrých 500 metrů.

K rozebrání převodovky přistupuji s krajní opatrností, neboť převodovku jsem naposled kreslil před 33 lety. Vše si zapisuji a fotím. Podaří se mi ji rozpůlit a vyjmout hřídele s převody, ale končí na chybějícím stahováku. Někde v lodi je, ale v oddělení stahováků je jen jeho kámoš na olejový filtr.  Není ani v elektru, barvách, plynu, vodě, prostě se dokonale ukryl. Dnes končím a zítra budu vyrábět stahovák. Kladivo s dřevěným špalíčkem jsem zkusil, ale není to ono!

16.05. neděle

Ani po ranní studené sprše žádný geniální nápad, jak vytvořit stahovák na převodovku, nepřišel. Zkusil jsem občerstvit mozek krví z nohou. Vlezl jsem do zadní kajuty, což je nyní jediné místo kde si lze lehnout, zaujal jsem polohu jógínské svíčky a čekal. V kajutě je nad postelí jen metr ke stropu a tak jsem měl téměř celé nohy venku.  Nic.  Nevadí, zvolil jsem jiný úkol a to opravu hlavního pohonu plachetnice, plachty. Nově namontovaná výhybka Harken je příliš krátká a plachta se špatně skládá a obtížně vytahuje. Demontáž i montáž šla tak dobře, až jsem si říkal, kdy to přijde. A přišlo, když jsem chtěl nasadit vozíky plachty. Výhybka je moc dlouhá a vozíkům brání kování ráhna. Nejjednodušší bylo vzít flexu a vytvořit náběhy. Několik pokusů a nakonec se to podařilo. Samozřejmě jak se začne pracovat s plachtou, tak se začnou honit mraky a fouká. Tentokrát to JAFIPAPA ustála a neodplachtila z podpěr.

Nadšen úspěšným servisním zásahem jsem se rozhodl pro uvaření jednoho z nemnoha slavnostních jídel co umím. Nakrájel jsem cibuli, česnek a okurky, vhodil do misky, přidal sůl, pepř a jogurt. Tzatziky byly jako vždy skvělé.