Loading Images
Ostrov Bonaire nás vítá horami soli.
Připluli jsme v neděli a zjišťujeme, že marina je zavřená. Chytáme si bójku, protože okolo celého ostrova až do hloubky 60m je zakázáno kotvit z důvodu ochrany korálů.
Házíme na vodu dingy Kiwi a plujeme na průzkum. Nedaleko je zajímavá stavba ve které tušíme hospodu.
Naše tušení se potvrdilo a dáváme si pivo.
V restauraci vydržíme do západu slunce. Mají zde stylové pletené lustry.
Leguán je hlídačem v místní marině a říkají mu "Přítel".
V pondělí jsme vřele uvítáni v marině a máme pěkné místo s výhledem.
Věž v pozadí je restaurace a vpravo od ní je kancelář mariny.
Marina není nijak velká a většinou jsou zde jen místní lodě.
Objevujeme zde různé stromy. Zde se jednalo o "Botovník".
Asi majitel autobazaru nebo jen sběratel značek.
Bójkovník.
Ze vzdáleností je jasné, že jsme v ráji.
Cesta k celníkům a imigrační policii je cca 2km podél moře.
Fasády domů jsou veselé a zde jsme se vybavili mapou ostrova a opodál SIM kartou s daty. V době Google map se to zdá být zbytečné, ale jen dokud máte signál a data.
Ulice jsou uklizené a domy udržované. Dost nezvyklé po zkušenostech z jiných ostrovů v Karibiku.
Připluli jsme na Flag day a vlajky byly opravdu všude. Chyběly jen v obchodech a tak jsme na čtyři dny museli koupit drahou námořní.
Po proplutí venezuelskými ostrovy si dáváme barakudu za odměnu.
Do národního parku vás pustí jen s teréňákem nebo pickupem . Volíme pickup, tím tu jezdí všichni, jeepy jen honorace.
Že se zde jedná o potápěčský ráj si dali i na registrační značky aut.
Jezero Goto Meer je hnízdištěm plameňáků a protože právě nehnízdí, tak jsme jich viděli jen pár.
Jakmile se přiblížíme, důstojně odejde do větší hloubky a odtud nás pozoruje dokud neodejdeme.
Oproti východnímu Karibiku se změnila vegetace, mezi stromy se objevují kaktusy.
Průchod takovýmto lesem je nepředstavitelný. Čundráci to zde mají těžký
Rincon je druhé město ostrova (víc jich zde není) a zdálo se nám liduprázdné.
Prázdná byla i dominanta města Rincon, kostel se zvonicí, připomínající hasičskou sušárnu hadic.
Výzdoba kostela je strohá, ale větráky nechybí.
Jediné osvěžení zde poskytuje stánek rychlého občerstvení. Káva i ananasový džus byly výborné.
Po celém ostrově se procházejí zdivočelí osli.
Osli se nás snaží ignorovat, ale přes kaktusový plot nám neutečou.
Centrum prodeje kaktusových plotů.
Kaktusový plot je velmi účinný a prolezou jen ještěrky.
Kaktusům se zde daří a dorůstají rozměrů několikapatrových domů.
Cesta do národního parku.
U vstupu do parku je kostra velryby a tak se musíme vyfotit.
V lebce mají zavěšené i kostice.
Washington Slagbaai národní park.
Brzy chápeme, proč sem pouštějí jen auta s 4x4 pohonem a zvýšeným podvozkem.
Teplota 36C ve stínu nijak nelákala opustit klimatizaci auta, i když panoramata byla úžasná!
Na plážích zde není nijak narváno.
Následují fotky zkamenělin, kdo není znalec, nechť bez rozpaků přeskočí.
Bývalý maják, ve kterém v 60-tých letech uhořela obsluha a tím byla ukončena jeho činnost.
Panoramata.
Jarka je pro poskytnutí měřítka velikosti kaktusů.
Panoramata.
Na moři je vidět, že fouká stále kolem 20 kn.
Ruiny historického majáku s domem srážce.
Ruiny lze prolézat, jak se nám líbí. Jen je to na vlastní nebezpečí.
Dům strážce majáku nebyl nijak velký.
Terén zde neodpustí žádnou chybu a je velmi nepřátelský k skandálům.
Lákavý skok do vody by se rovnal sebevraždě. Výlez na tomto pobřeží je nemožný.
Zdálo se nám, že jsou zde jen opuncie, vysoké a kulaté kaktusy, ale v průvodci psali, že se zde vyskytuje přes sedmdesát druhů kaktusů.
Potkali jsme zde leguání trojku, dva samci a jedna samice. Jarka jim do toho chtěla kecat, ale nedali se.
Druhý samec, už přišel o ocas.
Samec s dorostlým ocasem je už krotký a nechá si líbit téměř vše. A pak, že na velikosti ocasu nezáleží!
Samice
Dominantní samec sledoval počínání Jarky a jak se dotkla samice, vystartoval a zahnal Jarku do auta.
Chvíli před tím, než mu došla trpělivost, a k zahnání si vybral Jarku. Asi cítil, že pro dobrý záběr se nehnu a co pak?
Samice sledovala jak to dopadne.
Dominatní samec se připravuje k akci.
Jarku zahnal a pak si to šel vyřídit se samicí. Co se má tak vystavovat!
Samci zdejších ještěrek jsou výrazně zbarvení a proklatě rychlí.
Jsou zde hranice možného přiblížení se k plameňákům a drony jsou zde zakázány.
Plameňáci v Salinna Slagbaai.
Červená laguna je zbarvena korály.
Na východní návětrné straně ostrova jsou větrné elektrárny v pustině mezi kaktusy.
Karančo chocholatý vyhlíží ještěrku k obědu.
Tyran šedý má podobné úmysly jako karančo, jen kořist bude menší.
Pichlavé akácie.
Na solinách na východě ostrova.
Slaná pěna zde všude poletuje.
Práci otroků nahradily stroje.
Hra barev, v solinách růžová, v oceánu smaragdová a modrá.
Molo pro naložení soli lodím.
Bývalé příbytky otroků, kteří zde byli nuceni pracovat při výrobě soli. Myslím, že bych zde nepřežil ani týden.
Objevili jsme zde Fidí víno.